Vybraná města, obce a osady Šumavy

Modrava (německy Mader) – vyhlášená rekreační a turistická oblast a východiště turistických tras. Leží obklopena slatěmi na soutoku tří potoků, z nichž vzniká řeka Vydra. Modrava je poprvé připomínána roku 1614 jako rybářská osada na hojně zarybněném Modravském potoce. Dominantami jsou hrázděná budova slavné Bienertovy pily na rezonanční dřevo a známá turistická Klostermannova chata z roku 1924.

Nová Pec – rozvíjející se letovisko na začátku vzdutí Lipenské přehradní nádrže, východisko mnoha turistických tras, např. k Plešnému jezeru, ke Schwarzenberskému kanálu a pod. Vltava nad Novou Pecí protéká při minimálním spádu řadou rašelinišť, jež tvoří chráněnou přírodní rezervaci Vltavský luh.

Prachatice – město v šumavském podhůří pod vrchem Libín. Původně osada na Zlaté stezce, od roku 1436 královské město. Největšího rozmachu dosáhly Prachatice v 16. století díky obchodu se solí. Tehdy proběhla jejich rozsáhlá renesanční přestavba, jež dala městu dnešní podobu. Dominantou historického jádra je budova radnice, pozornost poutá i vysoká věž kostela svatého Jakuba. Ve městě lze dále spatřit zachovalé zbytky opevnění s baštami, jsou zde největší sluneční hodiny v ČR aj.

Prášily (německy Stubenbach) – kdysi sklářská osada, po zániku skláren v souvislosti s vybudováním Vchynickotetovského kanálu se přeměnila na sídlo dřevařů. Od roku 1918 počátek výroby papíru. V roce 1952 se Prášily staly součástí vojenského újezdu a byly téměř vysídleny, mnoho okolních usedlostí zcela zaniklo. Opětná přeměna ve vyhledávaný cíl turistů nastala až v v90. letech 20. století po zrušení vojenského prostoru.

Rejštejn – městečko při soutoku Otavy a Losenice na hranici NP, v minulosti těžba zlata, později sklářská výroba (slavná huť Klášterský Mlýn firmy Johann Lötz). Secesní vila Maxe Spauna, majitele sklárny. Barokní kostel svatého Bartoloměje. Zdejší hřbitov je místem odpočinku předků spisovatele Karla Klostermanna.

Stachy – kdysi tzv. královácká rychta – obyvatelstvo bylo poddané přímo králi, známá miniaturní mykologická hřibová rezervace přímo na náměstí.

Sušice (německy Schüttenhofen) – město na Otavě, proslulé v nedávné minulosti papírenským a dřevozpracujícím průmyslem, slavná výroba zápalek (SOLO Sušice). Město založené Přemyslem Otakarem II. roku 1273 se rozvíjelo díky výhodné poloze na obchodní Zlaté stezce. Historické jádro Sušice okolo náměstí s radnicí je městskou památkovou zónou. Nad městem 845 m vysoký vrch Svatobor s kamennou rozhlednou a turistickou chatou.

Srní – na planině vysoko nad údolím Vydry leží toto významné centrum letní i zimní turistiky. Jako mnoho šumavských obcí bylo založeno dřevaři na přelomu 17. a 18. století. Kostel Nejsvětější Trojice má podobně jako další kostely v oblasti stěny kryté šindelem. Rozvoji Srní v minulosti napomohlo vybudování Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v letech 1799 – 1801.

Stožec – další z původně dřevařských osad dosáhla největšího rozkvětu na počátku 20. století, kdy byla spojena železnicí s Českými Budějovicemi a s městy v sousedním Bavorsku. V minulosti pila na kvalitní a žádané rezonanční dřevo. Nejznámější pamětihodností je nedaleká dřevěná kaple Panny Marie, známá jako Stožecká kaple. Vznikla zřejmě v 18. století nad údajně léčivým pramenem, po 2. světové válce chátrala a v 50. letech byla stržena. Od roku 1988 stojí na stejném místě její věrná kopie. Příjezd např. vlakem Č. Budějovice – Nové Údolí.

Velhartice – vysoko na skalním ostrohu nad říčkou Ostružnou byl ve 13. století vybudován hrad, jenž byl později rozšiřován a opevňován. Kromě pánů z Velhartic patřil k jeho majitelům později i Zdeněk Lev z Rožmitálu. Charakteristickou součástí hradu je mohutný obranný kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.