Vybraná města, obce a osady Šumavy
Šumava se rozkládá na území čtyř okresů: Český Krumlov, Prachatice, Klatovy a Domažlice. Tato města jsou spolu s Vimperkem považována za tradičních pět „bran Šumavy“.
Modrava
(německy Mader) – vyhlášená rekreační a
turistická oblast a východiště
turistických tras. Leží obklopena slatěmi na soutoku tří potoků, z nichž vzniká řeka
Vydra. Modrava je poprvé připomínána roku
1614 jako
rybářská osada na hojně zarybněném
Modravském potoce. Dominantami jsou hrázděná budova slavné
Bienertovy pily na rezonanční dřevo a známá turistická
Klostermannova chata z roku
1924.
Nová Pec
– rozvíjející se letovisko na začátku vzdutí
Lipenské přehradní nádrže, východisko mnoha
turistických tras, např. k Plešnému jezeru, ke Schwarzenberskému kanálu a pod.
Vltava nad Novou Pecí protéká při minimálním spádu řadou
rašelinišť, jež tvoří chráněnou přírodní rezervaci
Vltavský luh.
Prachatice
– město v šumavském podhůří pod vrchem
Libín. Původně osada na
Zlaté stezce, od roku
1436 královské město. Největšího rozmachu dosáhly Prachatice v 16. století díky
obchodu se solí. Tehdy proběhla jejich rozsáhlá
renesanční přestavba, jež dala městu dnešní podobu. Dominantou historického jádra je budova
radnice, pozornost poutá i vysoká věž
kostela svatého Jakuba. Ve městě lze dále spatřit zachovalé zbytky
opevnění s baštami, jsou zde
největší sluneční hodiny v ČR aj.
Prášily
(německy Stubenbach) – kdysi
sklářská osada, po zániku skláren v souvislosti s vybudováním
Vchynickotetovského kanálu se přeměnila na
sídlo dřevařů. Od roku
1918 počátek výroby
papíru. V roce
1952 se Prášily staly součástí
vojenského újezdu a byly téměř
vysídleny, mnoho okolních usedlostí zcela zaniklo. Opětná přeměna ve vyhledávaný cíl turistů nastala až v v90. letech 20. století po
zrušení vojenského prostoru.
Rejštejn
– městečko při soutoku
Otavy a
Losenice na hranici NP, v minulosti
těžba zlata, později
sklářská výroba (slavná huť
Klášterský Mlýn firmy Johann Lötz). Secesní vila Maxe Spauna, majitele sklárny. Barokní kostel svatého Bartoloměje. Zdejší hřbitov je místem odpočinku předků spisovatele Karla Klostermanna.
Stachy
– kdysi tzv.
královácká rychta – obyvatelstvo bylo poddané přímo králi, známá
miniaturní mykologická hřibová rezervace přímo na náměstí.
Sušice
(německy Schüttenhofen) – město na
Otavě, proslulé v nedávné minulosti
papírenským a
dřevozpracujícím průmyslem, slavná
výroba zápalek (SOLO Sušice). Město založené
Přemyslem Otakarem II. roku
1273 se rozvíjelo díky výhodné poloze na obchodní
Zlaté stezce. Historické jádro Sušice okolo
náměstí s
radnicí je
městskou památkovou zónou. Nad městem 845 m vysoký vrch Svatobor s kamennou
rozhlednou a
turistickou chatou.
Srní
– na planině vysoko nad údolím Vydry leží toto významné
centrum letní i zimní turistiky. Jako mnoho šumavských obcí bylo založeno
dřevaři na přelomu 17. a 18. století.
Kostel Nejsvětější Trojice má podobně jako další kostely v oblasti stěny kryté šindelem. Rozvoji Srní v minulosti napomohlo vybudování
Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v letech 1799 – 1801.
Stožec
– další z původně
dřevařských osad dosáhla největšího rozkvětu na počátku 20. století, kdy byla spojena železnicí s Českými Budějovicemi a s městy v sousedním Bavorsku. V minulosti
pila na kvalitní a žádané rezonanční dřevo. Nejznámější pamětihodností je nedaleká dřevěná
kaple Panny Marie, známá jako
Stožecká kaple. Vznikla zřejmě v 18. století nad údajně
léčivým pramenem, po 2. světové válce chátrala a
v 50. letech byla stržena. Od roku
1988 stojí na stejném místě její věrná
kopie.
Příjezd např. vlakem Č. Budějovice – Nové Údolí.
Velhartice
– vysoko na skalním ostrohu nad říčkou Ostružnou byl ve 13. století vybudován hrad, jenž byl později rozšiřován a opevňován. Kromě pánů z Velhartic patřil k jeho majitelům později i
Zdeněk Lev z Rožmitálu. Charakteristickou součástí hradu je mohutný obranný
kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.
<< předchozí
další >>