zataženo, déšť
ST 28.6.
14/24°
zataženo, déšť
ČT 29.6.
12/15°
jasno
PÁ 30.6.
10/16°

Těžba a plavení dřeva na Šumavě

Modrava - původně dřevařská osada, centrum letní i zimní turistiky Dřevo mělo pro život obyvatel Šumavy vždy zásadní význam. Používalo se na topení, jako základní stavební materiál, sloužilo na výrobu nářadí a později i jako palivo ve sklářských pecích. Kvůli zvyšující se poptávce po dřevě ve vnitrozemí vznikaly postupně pily a dřevařské osady i hlouběji v šumavských lesích. Vytěžené plochy lesa byly následně osazovány převážně smrkovými monokulturami, jež se pak snadno stávaly obětí větrných a následně kůrovcových kalamit. K jedné z největších větrných pohrom došlo roku 1870.

Schwarzenberský plavební kanál - ukázky plavení dřevaVytěžené dřevo se z lesů k pilám dopravovalo prostřednictvím vodních toků, do českého vnitrozemí po Vltavě a po ní často i dále do Německa. Velký nedostatek palivového dříví ve Vídni podnítil výstavbu tzv. Schwarzenberského plavebního kanálu (jinak též Vídeňského kanálu) v letech 1787–1789, jenž umožnil plavení dříví po vodě z oblasti Plechého do Dunaje. Toto důmyslné a unikátní dílo inženýra Rosenauera je dlouhé 44 km (51 km i s novou částí kanálu, dokončenou roku 1823) a propojuje úmoří Severního a Černého moře. Podobný účel měl Vchynicko-tetovský plavební kanál o délce 13,6 km, jenž obchází nesplavný úsek řeky Vydry. Jeho část dnes přivádí vodu do akumulační nádrže hydroelektrárny Vydra v Čeňkově Pile.

Josef RosenauerJosef Rosenauer
*1735, Chvalšiny – †1804, Č. Krumlov
Jako mladý lesní adjunkt projevil mimořádné nadání, což mu umožnilo na knížecí náklady studovat ve Vídni na inženýrské akademii. Tu ukončil v roce 1770 s výborným prospěchem a stal se knížecím inženýrem a později zemským zeměměřičem. Vyměřoval knížecí panství, stavěl silnice, odvodňoval třeboňské mokřady. Mimo Schwarzenberského plavebního kanálu, jenž mu zajistil „nesmrtelnost“, vyprojektoval ještě Vchynicko-tetovský plavební kanál a zasloužil se i o vybudování plavebního kanálu na řece Aist v Rakousku. Další velkolepý Rosenauerův projekt na obchvat nesplavného úseku Vltavy v oblasti dnešní Lipenské nádrže a Čertovy stěny se však nerealizoval. Josef Rosenauer zemřel ve věku 69 let a zanechal po sobě ženu a osm dětí. O jejich hmotné zabezpečení se z úcty k velkému staviteli postaral sám kníže Johann Schwarzenberg.