zataženo, déšť
ST 28.6.
14/24°
zataženo, déšť
ČT 29.6.
12/15°
jasno
PÁ 30.6.
10/16°

Technické památky Šumavy

Schwarzenberský plavební kanál, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Schwarzenberský plavební kanál – velkolepé a důmyslné dílo inženýra Rosenauera, vybudované kvůli dopravě palivového dříví z oblasti Plechého do Dunaje a odtud do Vídně. Kanál vznikl v letech 1787-1789, je napájen vodami šumavských potoků a propojuje úmoří Severního a Černého moře. Jeho délka je 44 km.

Želnavský (Hefenkriegský) smyk – uměle vybudované vodní koryto, spojující Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Vybudován byl v roce 1887. Od roku 1891 se zde připlavené kmeny již nevázaly do vorů, ale překládaly na železnici.

Vchynicko–tetovský plavební kanál, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Vchynicko–tetovský plavební kanál – umělý vodní tok, propojující řeky Vydru a Křemelnou a sloužící jako obchvat nesplavného úseku Vydry. Vybudován byl v letech 1799–1801, zajišťoval dopravu palivového dříví (zejména po kalamitě na konci 18. století) do Sekerského potoka, po něm do Křemelné a dále do Vydry. Část kanálu slouží od roku 1942 pro zásobování akumulační vodní nádrže elektrárny Vydra. Dodnes zachována řada typických kamenných můstků přes kanál. Dílo nese jméno po zaniklých obcích Vchynice a Tetov.

Vodní elektrárna Vydra, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Vodní elektrárna Vydra – malá hydroelektrárna u soutoku Vydry a Křemelné, odtud se řeka dále nazývá Otava, vybudovaná v letech 1937–1942. Na lopatky Francisovy turbíny je voda přiváděna z umělé akumulační nádrže na vrchu Sedlo nad údolím. Pro napájení nádrže je využívána část Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. V elektrárně najdou návštěvníci expozici věnovanou šumavské vodní energetice.

Čeňkova Pila, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.Čeňkova Pila – dosud funkční malá vodní elektrárna (technická památka) pod soutokem Vydry a Křemelné. Vznikla v roce 1912 přestavbou bývalé pily pražského podnikatele a mecenáše Čeňka Bubeníčka (1807–1888). O kousek dále proti proudu je elektrárna Vydra. Přístup od Antýglu či po silnici Sušice – Srní.

Vodní elektrárna Černé jezeroprvní přečerpávací vodní elektrárna v Čechách, uvedená do provozu v roce 1930. Dolní nádrž, z níž se voda dříve čerpala zpět do Černého jezera (přečerpávací provoz již ukončen), je vybudována v údolí na řece Úhlavě v Hamrech. Spád 240 m, výkon 1,5 MW.