Šumavské slatě

Jinak též rašeliniště nebo blata. Vznikla před cca 9 až 10 tisíci lety. Jde o trvale zamokřené terénní sníženiny, v jejichž spodních vrstvách se bez přístupu vzduchu rozkládají odumřelé části rostlin, čímž vzniká rašelina. Existují dva základní typy rašelinišť: náhorní (vrchovištní) a údolní. Pro rašeliniště jsou typické dřeviny nízkého vzrůstu, např. borovice blatka, borovice rašelinná (kleč), bříza trpasličí aj. Z rostlin je nejznámější masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý.

Významná šumavská rašeliniště

Mrtvý Luh – rozsáhlé rašeliniště (394 ha) nad soutokem Teplé a Studené Vltavy. Mocnost rašeliny zde dosahuje až 7 metrů. Charakteristické jsou osamoceně stojící uschlé stromy, zničené kdysi požárem. Rezervace není přístupná, lze jí pouze proplouvat po hladině Teplé Vltavy.

Tříjezerní slať – vrchovištní rašeliniště, pojmenované podle tří rašelinových jezírek. Naučná stezka po poválkovém chodníčku. Přístup z Modravy, Antýglu, Srní.

Jezerní slať – rozlehlé rašeliniště (více než 100 ha) mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Jedno z nejstudenějších míst v ČR. Z dřevěné vyhlídkové věže na kraji rašeliniště je pěkný výhled na slať a na horu Sokol. Přístup od Kvildy resp. H. Kvildy.

Chalupská slať – rašeliniště s největším (1,3 ha) rašelinným jezírkem v ČR, k němuž lze dojít po 250 m dlouhém poválkovém chodníčku. Přístup od parkoviště u Borové lady.

Další významná rašeliniště

Cikánská slať, Buková slať, Blatenská slať, Filipohuťské slatě, Hornokvildské slatě, Velká niva