zataženo
SO 16.12.
-5/-4°
oblačno
NE 17.12.
-5/-5°
zataženo, sněžení
PO 18.12.
-6/-6°

Šumava - všeobecné informace

Šumava, jedno z nejstarších pohoří Evropy, se rozkládá při jihozápadní hranici České republiky mezi Všerubským průsmykem na SZ a Vyšebrodským průsmykem na JV.

Leží na území dvou krajů – Jihočeského a Plzeňského, a čtyř okresů: Českého Krumlova, Prachatic, Klatov a Domažlic.

Zasahuje na území sousedního Rakouska a Spolkové republiky Německo, kde navazuje na Bavorský les. V Rakousku plynule přechází v oblast Mühlviertel. Výměra české části Šumavy činí 2 573 km2, Bavorského lesa cca 5 000 km2.

Pohoří je součástí tzv. Šumavské hornatiny, jejíž délka je 190 km a největší šířka přibližně 45 km. Šumavu lze rozdělit do šesti menších geomorfologických útvarů, jimiž jsou Vltavická brázda a Šumavské pláně, a dále Želnavská, Boubínská, Trojmezenská a Železnorudská hornatina.

Čertovo jezero Charakteristická jsou pro Šumavu ledovcová jezera, jichž zde najdeme osm, z toho pět na české straně – Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a jezero Laka a tři na německé straně – Velké Javorské, Malé Javorské a Roklanské. Leží v nadmořské výšce okolo jednoho tisíce metrů a vznikla zadržením vody z tajících ledovců na konci doby ledové.

Nejvyšším vrcholem „české“ Šumavy je s 1 378 metry hora Plechý, celkově nejvyšší horou 1 456 metrů vysoký Groβer Arber (Velký Javor) na německé straně.

Jezerní slať Nadmořská výška se odráží v charakteru klimatu Šumavy: Průměrné roční teploty klesají až ke 3°C v nejvyšších polohách. V oblasti Plání, jež jsou lokalitami s častými inverzemi, je průměrná roční teplota ještě nižší. Na Jezerní slati bylo v roce 1987 zaznamenáno absolutní teplotní minimum -41,6°C. Roční srážkový úhrn se pohybuje od 800 mm v nejsušší severovýchodní části Šumavy až po 1 600 mm v nejdeštivější oblasti okolo Březníku. Velký podíl srážek tvoří srážky sněhové. Souvislá sněhová pokrývka leží v nejvyšších místech až 200 dnů v roce, průměrná výška sněhu se dle nadmořské výšky pohybuje mezi 40 až 150 cm.

Původ názvu Šumava je odvozován od slova praslovanského původu šuma, znamenající hvozd, hustý les. Toto označení se objevilo poprvé roku 1565.

Pramen VltavySpolu s Bavorským lesem tvoří Šumava nejrozsáhlejší souvislý lesní porost ve střední Evropě, nazývaný „zelené srdce Evropy“ a chráněný jako biosférická rezervace UNESCO. Odůvodněné je i označení „střecha Evropy“, neboť pohořím prochází hranice hlavního evropského rozvodí. Voda odsud odtéká zčásti do Černého a zčásti do Severního moře. Na Šumavě mají své prameny řeky Vltava, Otava, Volyňka a Úhlava.