Národní park a chráněnná krajinná oblast Šumava
Snahy chránit toto hodnotné a neopakovatelné území formou přírodního parku se objevovaly už v minulosti. Na krásy Šumavy upozorňovali v 19. století i národní buditelé. Od roku 1911 byla chráněna jezera Černé a Čertovo, roku 1933 byly vyhlášeny první přírodní rezervace (mj. Jezerní slať). Roku 1945 vyzval k založení velkoplošného národního parku profesor Julius M. Komárek, tehdejší vedoucí Výzkumného ústavu lesnického.
V roce 1963 byla na ploše 1 630 km2 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava a roku 1990 prohlásilo UNESCO Šumavu biosférickou rezervací.
V roce 1991 vznikl nařízením vlády Národní park Šumava. Jeho území o rozloze 690 km2 se rozkládá uvnitř CHKO, která tak plní funkci ochranné nedotčené podobě (ačkoli lidskou činností zcela nedotčená a nepozměněná území v praxi neexistují) a zachovat ji tak i pro budoucí generace. Další vizí je převést v budoucnu velkou část ekosystémů národního parku, zejména lesy, na samovolný, přirozený vývoj.
Ochrana přírody je v NP prováděna prostřednictvím zonace, rozdělující území parku do tří zón (do 4 zón v CHKO) s odstupňovanou mírou ochrany.
Zonace NP Šumava
I. zóna - přísná přírodní, zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy - pralesovité zbytky lesů, mokřady a vrchovištní rašeliny. Území I. zóny je ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem.
II. zóna - řízená přírodní, zahrnuje zbývající převážnou část lesních a ostatních ekosystémů s různým stupněm skladby a stavu porostů od původních, změněných až po silně poškozené a geneticky nevhodné. Cílem veškeré činnosti je udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů (cestou usměrňování a rekonstrukce) přirozeným společenstvům.
III. zóna - okrajová, zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku.
Pohyb návštěvníků v I. zóně je omezen na značené trasy, není dovoleno sbírat houby a jiné lesní plody, překračovat volně státní hranici atd. V terénu jsou I. zóny značeny tabulkami a dvěma červenými pruhy na hraničních sloupcích a stromech, přičemž spodní pruh je otevřen ve směru dovnitř zóny.
Zvláštní režim platí v tzv. bezzásahovém území, kde je les ponechán vlastnímu přirozenému vývoji. Tyto oblasti by se měly v souladu s posláním a smyslem národního parku v budoucnu rozšiřovat.
Informační střediska v národním parku
Veškeré nezbytné informace o přírodě, kulturních a technických památkách, i o pohybu a orientaci v parku jsou turistům k dispozici v informačních střediscích (dále IS). Zde jim pracovníci parku zodpoví veškeré dotazy a poskytnou tištěné informační materiály, průvodce, mapy i nabídku nejrůznějších programů. Kromě všeobecných informací nabízí IS také tematicky zaměřené stálé expozice, vztahující se k danému místu či osobnostem s ním spjatých.
IČ: 75152533, zapsané u KS v Č: Budějovicích, spis. zn. L 6355/KSCB | korespondenční adresa: Chvalšinská 242, 381 01 Český Krumlov
Weather forecast from Yr, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK