oblačno
NE 20.1.
-10/-5°
jasno
PO 21.1.
-13/-7°
skoro jasno
ÚT 22.1.
-12/-7°

Další přírodní zajímavosti Šumavy

Boubínský prales – komplex smíšeného (převážně smrky, jedle a buky) lesního porostu, ponechaný samovolnému vývoji. Některé stromy zde dosahují stáří až 400 let a výšky okolo 50 metrů. Území o rozloze 150 ha bylo vyjmuto z běžného lesního hospodaření již v roce 1858. Dnes má rezervace rozlohu 666 ha a její nejcennější jádro není veřejnosti přístupné. Přístup z Lenory či z parkoviště v Kaplici.

Bílá strž – nejvyšší šumavský vodopád (výška 14 metrů), na Bílém potoce, přístupný od Černého jezera či ze Špičáku, národní přírodní rezervace (kromě vodopádu i zbytky pralesovitého porostu ve svazích nad potokem a tzv. obří hrnce v korytu). Přístup od Černého jezera nebo od Hamrů.

Královský hvozd – horský hřeben podél JZ hranice s Bavorskem, připojený k českým zemím Přemyslem Otakarem II. roku 1273. Neprostupný pralesovitý porost tvořil kdysi přirozenou ochranu hranice. Žili zde tzv. králováci, strážci hranic s řadou privilegií, poddaní přímo králi.

Sněžné jámy – na vedlejším vrcholu hory Křemelné (1 125 m n. m.) se poblíž hřebene nalézá několik pozůstatků po těžbě zlata. V těchto šachtách a jámách se až do letních měsíců udržuje nízká teplota a díky ní zbytky sněhu (odtud pojmenování). Přístup z Dobré Vody u Hartmanic.

Jezerní stěna – příkrá, tzv. závěrová stěna prohlubně (karu), v níž jsou zadrženy vody ledovcového Plešného jezera. Výška téměř kolmé stěny je 260 metrů. Rozvodí – rozcestí turistických tras na hřebeni mezi Černým a Čertovým jezerem. Hřeben tvoří hranici dvou evropských úmoří.

Rozvodí – rozcestí turistických tras na hřebeni mezi Černým a Čertovým jezerem. Hřeben tvoří hranici dvou evropských úmoří.

Prameny Vltavysymbolický počátek „národní“ české řeky ve svahu Černé hory (1 315 m n. m.) u Česko-německé hranice nedaleko Kvildy. Od července 2010 je přístupný i skutečný pramen řeky, ležící o několik desítek metrů výše ve svahu. Voda zde vytéká z odvodňovací štoly středověkého důlního díla a vyznačuje se vysokým obsahem stříbra. Od 20. let 20. století zde stávala turistická chata, v šedesátých letech zlikvidovaná. Přístup od Kvildy.

Vodopády na Sekerském potoce – několik vodopádů a kaskád v kaňonovitém údolí Sekerského potoka. Nejvyšší z vodopádů měří čtyři metry. Oblast leží v klidové zóně NP a není veřejně přístupná.

Luzenské údolínejdeštivějším místem v ČR (průměrně 1 550 mm srážek za rok). Jde o široké mělké údolí okolo Luzenského potoka v centrální části Šumavy, jež je zároveň biotopem přísně chráněného tetřeva hlušce. Na severní straně údolí ve stráni stojí myslivna na Březníku (Pürstling). Od ní se otevírá nádherný výhled do údolí potoka s vrcholem Luzného v dáli. Přístup z Modravy.

Povydří – k nejkrásnějším a turisticky nejvděčnějším partiím Šumavy patří tok řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Na sedmi kilometrech zde řeka v hlubokém údolí vytváří úchvatnou scenérii divokých peřejí s vodními kaskádami, plnou mohutných balvanů, často s vymletými obřími hrnci. Srázy kaňonu lemují skalní útvary s viklany a četná kamenná moře. Pohodlná trasa naučné stezky po pravém břehu Vydry seznamuje na 12 informačních tabulích turisty s pozoruhodnostmi této přírodní rezervace v I. zóně NP Šumava. Příjemný odpočinek a možnost občerstvení nabízí známá Turnerova chata přibližně v polovině délky trasy. Jde o jedinou veřejně přístupnou chatu v I. zóně národního parku.